Pozor! Dveře, nespadni tam! - Dveře do prázdnoty

25. března 2018 v 14:14 | Mora |  Amatérské recenze

Dveře do prázdnoty (kniha druhá)

(Autorka: Victoria Schwab, datum vydání: 2014)
Mé hodnocení: 79%
Doba čtení: dva dny
Žánr: fantasy

Ačkoli jsem první díl přečetla před několika týdny a ohodnotila ho jako oddechové, avšak ne nijak extrémně dokonalé dílo, po Dveřích jsem chňapla hned, jak se objevily na regálu knihovny. Jednoduše jsem chtěla znát konec, protože série v češtině je opravdu jen o dvou knihách, také jinak - Dveřmi do prázdnoty to prostě končí.
A když nemáte nic ke čtení, nic jiného vám nezbývá. Třebaže je Archiv poměrně zapadlejší fantasy, za mou pozornost stojí… takže? Pojďme na to.
(Také jen varuji - kdyby se v recenzi objevil nějaký naštvaný výlev, tak se nedivte, můj předchozí názor, který jsem na Dveře psala, se mi z počítače vymazal a už jsem ho nenašla.)

První dojmy?

Kdyby mě neskutečnost obálky nepraštila do očí, asi bych se začala považovat za slepou bábu. Krásná kombinace barev, ale zároveň jednoduchost, moderní a originální nápad, který skvěle souvisí s tématem příběhu. Co dodat, pěkné.
A anotace byla taky dobrá pecka. (Opět kopíruji z webu databazeknih.cz, děkuji.)

Mackenzie Bishopová vede dvojí život. Není pouze normální studentkou střední školy, ale také Správkyní v Archivu, v tajuplném místě, kam odcházejí spát Historie zemřelých lidí. Mac nastoupí na Hydeskou střední a snaží se dostat svůj život do tak normálních kolejí, jak je to jen možné po tom, co se v Archivu stalo přes léto. Ale nějak se jí to nedaří. Pronásledují ji zlé sny. Mac ví, že minulost je minulost a že jí už nemůže ublížit, ale vše se zdá tak skutečné. A když se noční můry začnou vkrádat do její mysli i ve dne, začne se obávat, jestli je doopravdy v bezpečí… Mezitím se v jejím okolí ztrácejí beze stopy lidé a jediné, co je spojuje, je to, že naposledy viděli Mackenzie.

Kdo za tím vším stojí? A jakou roli v tom hraje Archiv? Mac se to pokusí zjistit, ale riskuje u toho své Správcovství, vymazání vzpomínek, a dokonce i svůj život

Takhle by to mělo vypadat - super obálka a popis, co má šťávu. Perfektní.

Poznámky ke stylu psaní a další detaily z mé strany?

Jak jsem zmínila již výše, Archiv (první knihu) jsem četla před pár týdny, proto si moc dobře pamatuji autorčin styl. Nezměnil se, ani v nejmenším. Svižný, ich-forma v minulém čase, přirovnání pomálu, což v tomto světe ani nevadí, dobré líčení emocí a okolí. Fajn, člověk se začte hned, a to je super.

Děj?

Námět celé série je opravdu zajímavý. Sledujeme Mac, dívku, která se stala Správkyní dříve, než vůbec bylo dovoleno. Není proto divu, že to nemá ve své práci úplně snadné. "Z chyb se učíme." Jenže u Mackenzie, jak se nám zdá, toto pořekadlo neplatí.
Líbí se mi, že autorka využila knihovnu a knihy obecně. Na tomto základě se mohlo vytvořit něco neskutečného, bohužel se to povedlo jen trošku. Osmý div světa to zas není.
Děj je svižný, to rozhodně, a nad nějakými scénami jsem tajila dech. Něco se mi ale zdálo dost… jinak, v určitých částech to bylo extrémně zmatené. Ani nemluvím o tom, jak moc mě štval milostný trojúhelník (skoro čtyřúhelník), který tam de facto neměl co dělat.
Jinak se mi ale líbila celková rychlost a plynulost, protože není tajemstvím, že jsem Dveře přečetla za dva dny.

Co se týče postav…

Wes se zařadil do žebříčku mých imaginárních boyfriendů (no tak pardon, jak to mám nazvat?). On je dokonalý. Přidávám si ho k Rhysandovi (série Dvorů), Kazovi (Šest vran) a Gabrielovi (Napůl zlý) - to je taková krátká propagace mých oblíbených hrdinů.
Ale zpět k Wesovi. Proč do Dveří házeli milostný trojúhelník s nějakým tuctovým chlapcem, když existuje Wes? Frajer se super jménem, boží povahou, dokonalým stylem (přeci oční linky) a celkově moc zajímavou osobností. Připadám si, jako kdybych šílela z nějakého kluka jako holky ve třinácti, ale bohužel nějak nejsem schopna ho charakterizovat poeticky.
A co se tedy týče Mac, otravnější postava ve Dveřích nebyla. Její myšlenky, které jsem nechápala, její názory, které jsem s ní nesdílela, její plány, které se zdály primitivní, její zatajování informací, u kterého jsem se chytala za hlavu. Lhala bych, kdybych řekla, že Mac nemůže za většinu snížení mého hodnocení na tuto knihu.

Dodatky?

Hrozné opakování slov a dost překlepů. Hodně to ruší.

Jak tedy zní mé hodnocení?

Bylo to fajn. Jako oddechovka super. Takže pokud hledáte něco, u čeho se zasmějete, uvolníte a budete se popadat za hlavu nad otravností hlavní hrdinky, všemi deseti doporučuji. Začněte ale raději s prvním dílem. Tento byste pochopili také, protože autorka to vždy vysvětlila, aby to dávalo smysl, ale je lepší mrknout i na úvod do tohoto světa.
Konečné slovo - zajímavé.

A něco z knihy na závěr?

"Myslím, že štít ti zůstává."
"To mi spad kámen ze srdce," říká a kývne směrem k sestře, jejíž culík zrovna zmizel v šatně, "protože ho asi budu potřebovat."

Výsledek obrázku pro dveře do prázdnoty
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kanato Megumi Sakamaki-Kaname Kanato Megumi Sakamaki-Kaname | Web | 26. března 2018 v 13:14 | Reagovat

To vypada dobre

2 Mor Mor | Web | 27. března 2018 v 12:03 | Reagovat

[1]: Také to není zlé. :)

3 SáraD. SáraD. | Web | 27. března 2018 v 20:24 | Reagovat

vypadá zajímavě, i když kvůli obálce bych po ní asi nesáhla hned, nemám ráda fialovou :D

4 Mor Mor | Web | 29. března 2018 v 8:51 | Reagovat

[3]: oooo, no jako? :D Zajímavá určitě je, za malou pozornost stojí.

5 knizniholky knizniholky | Web | 29. března 2018 v 20:48 | Reagovat

Jo, jo... Dveře jsou fajn, ale Archiv (1.díl) se mi líbil víc :-)
Miška

6 Mor Mor | Web | 30. března 2018 v 10:18 | Reagovat

[5]: Mám stejný názor. :-)

7 megumi-sakamaki megumi-sakamaki | Web | 30. března 2018 v 21:14 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama